Na Kubě se mají všichni dobře a nejlépe státní zaměstnanci, což jsou skoro všichni. Nikdo se tady přespříliš nenadře. Servírka v restauraci, nejčastěji silnější paní kolem padesáti, kterou si dovolíte vytrhnout z nekonečně dlouhého telefonního hovoru, vám po objednání čaje ochotně přinese sáček  a položí ho na stůl. O horkou vodu musíte požádat zvlášť. Na další prosbu, že je voda nedostatečně horká pro úspěšné vylouhování čaje, většinou nemáte morální sílu. Nakonec si radši dáte kávu, kterou tady opravdu umí a vyrazíte do dalšího dne.

Se svým šlapacím miláčkem můžete jet společně nákladním vagónem.

Most odnikud nikam a prázdná dálnice.