Rebelka má na Filipínách najeto něco přes pětset kilometrů. Jak se jí to líbí?
Ideální jsou menší ostrovy. Jako třeba  ostrůvek šamanů Siquijor, kde je motorová doprava velice klidná až žádná a silnice krásná, hladká, asfaltová.
       Posledních deset let se místní vláda snaží a z prašných cest jsou jako mávnutím proutku asfaltové. I třeba do horské vesničky, kde žijí z našeho pohledu téměř divoši v chýších ze dřeva. (I když někdy vybavených LCD televizorem a hlučným karaoke videem).
To se to potom jede  dolů z kopce. Silnice se krásně kroutí, obloha splývá s oceánem a vše je navíc doprovázeno hudbou cvrdlikající divočiny.
Na velkých ostrovech a rušných tepnách je lepší Rebelce skromně sklopit řídítka a stopnout si projíždějící náklaďák,  autobus, nebo dokonce motorku. Je to tak bezpečnější, jak pro ni, tak pro mne.
Příjemná ujetá denní vzdálenost je od dvaceti do padesáti kilometrů,  v závislosti na kvalitě povrchu. Rychlost jízdy se pohybuje mezi 5 km/h do prudkého kopce a 45 km/h dolů, z kopce. Po rovině se dá udržet 15 km/h. Průměr je potom i s různým popojížděním kolem 13 km/h. Rebelka je takto asi spokojená, zatím ani jednou nezaprotestovala.